Sice začínám nový oddíl ne moc vesele ale určitě je třeba s tím dopředu počítat a vědět o tom:
Porodní eklampsie
(z knihy Psovi přítelem v nesnázích od MVDr. Petra Skalky)
Majitelé, kteří zažili u svých fen toto rychle nastupující a svým průběhem poměrně dramatické onemocnění, byli jistě a právem zděšeni. O to větší byla určitě jejich úleva, když onemocnění po patřičné léčbě stejně rychle odeznělo. Jde však o stav, kterému lze vhodným režimem předejít nebo alespoň ho omezit na únosnou míru.
Eklampsie, tak jak ji chápeme u psů, je onemocnění, postihující feny při porodu a několik nejbližších týdnů po něm. Téměř výhradně se týká malých plemen psů -jezevčíků, špiců, pudlů a převážně čistokrevných fen. Největší plemeno, které jsme měli příležitost ošetřit, byl jediný případ u starší feny boxera. Tato selektivnost má ostatně svoji logiku, jak si ukážeme dále.
Příčinou eklampsie je nadměrný výdej vápníku z organizmu matky v závěru březosti a při laktaci. Plody v děloze nejvíce rostou v posledních třech týdnech březosti a fena jim musí dodat potřebnou výživu i stavební látky Pokud nemá dostatečný přísun v kvalitní potravě, používá k tomu rezerv svého vlastního těla. Nakonec porod, který je velkou zátěží pro organizmus, dokončí zhroucení těchto rezerv a způsobí propuknutí onemocnění. Je-li celková situace příznivější a porod proběhne bez následků, čeká fenu další zkouška - produkce a výdej mléka. Zde je druhé klíčové místo v metabolizmu matky, neboť psí mléko je vápníkem velmi bohaté a výdej z organizmu značný. Do této doby se také promítá většina klinických projevů eklampsie.
Bylo by omylem se domnívat, že pouze velké množství jakéhokoliv krmiva může eklampsii předejít. Krmná dávka březích fen v druhé polovině březosti musí být především kvalitní natolik, aby zaručila dobrý vývoj zárodků a navodila v těle feny stav pro spuštění tvorby mléka. Odborně se tomu říká, že krmná dávka musí obsahovat dostatek nezbytných aminokyselin, minerálních látek a vitaminů, prakticky to znamená, že krmivo musí být bohaté bílkovinami (maso a jiné živočišné produkty) a musí být náležitě pestré. Energeticky příliš bohatá krmná dávka (tj. s přebytkem cukrů) naopak může způsobit nadměrný růst plodů a pak obtíže během porodu pro jejich absolutní velikost. Je zřejmé, že požadavek na krmení masem nebude příliš populární, ale svoji službu udělají i méně kvalitní druhy a vnitřnosti a dosud nedoceněny zůstávají luštěniny, z nichž zvláště sója je bohatá na látky, blízké živočišným bílkovinám. Krmiva připravená ze sójové mouky přitom přijímají psi celkem dobře.
Propuknutí eklampsie signalizuje neklid až úzkost feny a její pohybové potíže. Chůze, zpočátku koordinovaná, se postupně stává topornou, končetiny se špatně ohýbají, až fena zůstává ležet na boku s končetinami strnule nataženými. Toporný je i trup a krk, na hlavě se objevují záškuby, pohled očí je strnulý nebo oči těkají z místa na místo. Výrazný je silný výtok slin nebo pěny, doprovázený cvakáním čelistí. Dech se stává zrychleným, mělkým a namáhavým, sliznice (tlama i spojivky) jsou promodralé. Tělesná teplota bývá mírně zvýšena. Tento stav nastupuje během několika hodin a bez ošetření může skončit smrtí zvířete. Léčebné výsledky jsou poměrně dobré, i zde však platí obecné pravidlo - čím dříve je onemocnění podchyceno, tím větší je naděje na úspěch. Déletrvající stav nadměrně zatěžuje zejména oběhová ústrojí a plíce (akutní nebezpečí otoku plic) a některý z těchto orgánů nemusí zátěž vydržet.
Skutečnost, že jsou eklampsií postihována především malá plemena, je dán poměrem mezi hmotností matky a vrhu. Vrh pěti jezevčíků představuje 15-20 % hmotnosti feny, zatímco vrh pěti ovčáků pouze 5-7 %. Je jasné, že fena jezevčíka musí pro tvorbu a výživu svých mláďat vynaložit relativně 3-4x více látek než fena německého ovčáka. Stejná analogie platí i pro tvorbu a výdej mléka. Čistokrevná plemena jsou pravděpodobně náročnější na přísun živin než kříženci, nehledě na zpravidla odlišný způsob výživy
Co tedy může chovatel pro svého psa udělat? Kromě již zmíněné kvalitní krmné dávky její obohacení minerálními látkami a vitamíny Úmyslně zde uvádíme psa bez rozdílu pohlaví, nikoli pouze březí fenu, protože tyto přídavky by neměly v krmivu chybět vůbec. Snadno dostupnými jsou minerální doplněk Plastin a polyvitaminové přípravky Roboran a Konvit Neo (drogerie, prodejny zoopotřeb, lékárny s veterinárním sortimentem). Psům, kteří by roboran odmítali, můžeme nabídnout dražé Spofavit, určené pro humánní spotřebu. Pozor však na záměnu s přípravkem Spofavit sirup. Ten má jiné složení a některé vitaminy v něm nejsou zastoupeny U přípravků určených pro lidi nesmíme zapomenout dávkování přepočítat z průměrné hmotnosti člověka, tj. 75 kg na hmotnost psa a náležitě snížit množství nebo frekvenci podávání.
Další přípravky již patří k lékům a obdržíme je pouze v lékárnách, některé z nich jen po předložení veterinárního receptu. Zdrojem vápníku mohou být humánní tablety Calcium Spofa nebo roztok Calcium Chloratum. Perorálně (to jest ústy, tlamou) mohou být preventivně podávány veterinární roztoky, určené pro injekční aplikaci Calcium 20 °lo nebo Glucal. Vstřebávání vápníku, podávaného ústy, zlepšuje současný přídavek fluóru ve formě dětských tabletek Natrium fluoratum.
Metabolizmus vápníku souvisí s dostatkem vitaminu D, bez něhož není využitelný ani bohatý přísun vápenatých solí. Zvýšená potřeba vápníku vyžaduje i zvýšené množství vitaminu D, které již není pokryto normální dávkou roboranu či spofavitu, ale musí být dodáno v některém léku. Starým zdrojem vitaminu D je rybí tuk, specialitami jsou Combinal AD a Infadin. Veterinární kapsle Adevetin s obsahem vitaminů A, D a E byly vyvinuty pro svou výhodnou aplikační formu. Injekční Axetocal patří do ruky již jen veterinárnímu lékaři pro řešení naléhavějších karencí. Všechny přípravky obsahující vitamin D je nutno dávkovat podle přiloženého návodu nebo rady veterinárního lékaře. V tomto případě více rozhodně neznamená lépe. Při předávkování vitaminu D se vápník vyplavuje z kostí a ukládá ve vnitřních orgánech a svalovině, včetně srdečního svalu, což může pacienta vážně poškodit. Nadměrný výdej vápníku mlékem můžeme feně usnadnit přikrmováním štěňat od 18.-20. Dne jejich věku. Podáváme mleté, škrábané nebo nadrobno nakrájené libové maso s trochou mléka ve formě husté kaše. Směs můžeme vylepšit celým vajíčkem nebo vaječným žloutkem. Zpravidla to chce trochu trpělivosti a několik dnů, než se štěňata naučí směs přijímat. Postupně nabízíme větší kousky masa tak, že v pěti týdnech se již štěňata bez mateřského mléka obejdou. V té době je fena stejně již odmítá, neboť ji zraňují vemeno ostrými mléčnými zoubky Samozřejmostí je stálý dostatek čisté pitné vody Současně s přikrmováním štěňata navykáme na minerální a vitaminové doplňky.
Uvedený postup snižuje riziko klinické eklampsie na minimum. Pokud by k ní přesto došlo, je nutno neprodleně vyhledat veterinárního lékaře a zavést léčbu injekčními přípravky Vhodné je rovněž konzultovat, proč se onemocnění projevilo-vždy je přece výhodnější nemoci předejít, než ji léčit.
Připravila: Klementová Hana
Převzato:
http://www.rtw.cz/www.rtw.cz/ruzne/vet_koutek/PsoviPritelem/40_eklampsie.html
Příjem 
Latest images 
ono nejde o to cim se zacne 
